Videonávody , návody , savegame

Tale of Hero

6.listopadu 2008 Autor recenze-Midnight Knight

Dříve,než se pustím do hry samotné,musím se s něčím svěřit,už to ve mně vře jak v papiňáku a potřebuje se to dostat ven.Ano,ti co se celou dobu domnívali,že Midnajt je magor a masochista k tomu(sám patřím k těm,co si to sice mysleli,ale věřil jsem,že když se zatáhne za záchrannou brzdu,dokáže to Midnajt zastavit-nedokázal),měli pravdu,která se teď ukázala v celé své nahotě a kráse..ehm..no,tak jen v té nahotě.Nebudu to zbytečně protahovat,poté,co jsem po neblahých zkušenostech se SeVen M*mimochodem,dodnes mi neodpověděli na můj kupodivu slušný email,i to svědčí o serioznosti společnosti* zanevřel definitivně na češtinu ve hrách,a hrozným dabingem ve Fenimore Filmore krátkodobě i na angličtinu,potřeboval jsem nějakou změnu,něco,co by mě restartovalo.Nějakou výzvu to chce,Mide,našeptávalo mi mé druhé já,a,jako vždycky,jsem ho poslechnul.Tale of Hero jsem si tedy pořídil v jazyce,kterému rozumím ještě méně než němčině(z které znám tři,no,dneska už možná čtyři slova,všechna ale na veřejnosti nepoužitelná),v jazyce,z kterého jsem,vyjímečně s matčiným požehnáním,celou školní docházku propadal,v jazyce,který společně i s jeho uživateli z hloubi duše nenávidím a nenávidět budu.Poznámka-i když jsem rasista,tohle s tím nemá nic společného,kdysi jsme si prostě navzájem slíbili „na věčné časy“,no,a já svoje slovo držím.Pokud někdo pořád ještě neví,o který jazyk tady jde,bohužel,všechny dostupné nápovědy jsem vyčerpal,zkuste to u přítele na telefonu.Vzhledem ke všemu výše uvedenému mi logicky unikalo,o co přesně vlastně v příběhu hry jde,i když rámcově jsem něco přeci jen pochopil,alespoň se tedy nemusím rozptylovat obsahem a můžu se více soustředit na to,jak na mne celá hra působila.A jdeme na to,omlouvám se za menší zdržení,ale mám za to,že když se čtenář nedozví,o čem hra je,má právo alespoň vědět,proč tomu tak je,a že hra samotná za to nemůže.Tale of Hero je jedním slovem pohádka.Tím bych mohl s klidným svědomím skončit,ale vzhledem k očividnému nepoměru mezi dříve napsaným a výslednou jedinou větou by to přeci jen bylo vůči hráčům poněkud nefér,takže to rozvedu trochu víc.Tale of Hero od Future Games je pohádka jak po stránce obsahové,tak po stránce herní.Future Games snad ani není třeba představovat,kdo by neznal Posla Smrti nebo NiBiRu-pokud mezi vámi tak nezodpovědné individuum je,ať se stydí nebo to urychleně napraví,nejlepší oboje najednou.Ohledně Future Games u mne vládne rozpolcenost(což není nic nového u člověka,který je rozpolcený pořád),třeba Posla Smrti na straně jedné miluju,na straně druhé proklínám pro puzzle „zjisti si sám“-možná jsem ignorant,ale kvůli sestavování slide horoskopu jsem musel hodinu brouzdat po pro mne obskurních stránkách,abych zjistil,jak jdou znamení za sebou.Stejně tak velikosti planet,nevím,proč si autoři mysleli,že to zřejmě každý ví nazpaměť.Takže na počátku vládly poněkud obavy,čeho se od jejich nové hry dočkám,brzo ale byly obavy zažehnány a místo nich zavládlo nadšení.Začnu  obsahem,vzhledem k jazykovému handicapu to bude poměrně krátká záležitost.Hlavní postava hry,Olaf-pro mě tak trochu svým vystupováním prosťáček,který si nechá od každého dělat na hlavu,ale možná jen klame tělem-se díky řízení osudu,a ostatních lidí,setkává s klasickými pohádkovými vymoženostmi-nachází živou vodu,díky „zlaté rybce“ se dokáže pohybovat pod vodou,je mu umožněna konverzace s rybami a jinými více či méně živými potvorami,ať už na souši nebo ve vodě,po určitou dobu má ve sklepě dokonce démona,no,řekněte sami,co víc by si mohl člověk přát?Každý to může brát podle svého,ale pro mne je Tale of Hero uklidňující balzám,taková krabička Diazepamu v dnešním šíleném světě,v kterém,hodně zjednodušeně řečeno,v každé druhé adventuře zachraňujete v lepším případě celý vesmír,v tom horším čest amerického prezidenta nebo jeho dcery.Nic proti zachraňování vesmíru nebo něčí počestnosti-to první dokonce může být užitečné,občas,ale časem už je toho na jednoho člověka příliš.(Když si tak v duchu počítám,kolikrát jsem už zachránil celou planetu,na poslední chvíli zneškodnil jaderné bomby,říkám si,že borci ze Stargate mají ještě hodně co dohánět) Mezi všemi těmi spiknutími vlád,zednářů,templářů,cukrářů,popelářů a jiných podvratných živlů je Tale of Hero poklidnou oázou,v které se zastavil čas a znavený poutník adventurista se může nerušeně kochat krásami kolem sebe,bez obav,že mu svět vybuchne pod nohama*Zřejmě je to mým přístupem ke světu,ale nikdy jsem nepochopil,proč všechny padouchy tolik láká „take over the world“-být padouchem já,nakradu si pár miliard,odstěhuju se na opuštěný ostrov s pravidelným přísunem alkoholu,hezkých slečen,nových her-a zbytek populace ať si dělá,co se jí zlíbí,moje komunikace s okolním světem by tím skončila*V Tale of Hero samozřejmě jsou „bad guys“-i když občas dost obtížné zjistit,jestli je dotyčná kreatura on,nebo ona-ale takoví poklidní,sice občas lidem znepříjemňují život,takže je nutné na ně udělal bububu,ale kdybyste se jich zeptali,jestli nechtějí vládnout světu,asi by se vám vysmáli,nebo znechuceně prchli co nejdál od takového šílence.Svým celkovým pojetím mě hra nejvíc asi připomněla už dosti fousatou pohádku „Fable“,tedy,abych byl přesný,asi tak tři čtvrtiny to připomínaly.Future Games totiž opět nezklamaly,a stejně jako dost netradiční konec Posla Smrti,i Tale of Hero má zakončení,které se tak trochu vymyká zaběhaným pohádkovým normám-ale o co jde,to si musíte prožít sami na vlastní kůži,jediné,co k tomu můžu říct,že to opravdu stojí za to.Ovládání,grafika,a všechny ty nesmysly,které nás nutí pořizovat si co dva roky nový hardware,vůbec.Ovládání je klasické Futurovské „intuitivní“(pro blbce,jak si to překládám já),jedním myšítkem věci prohlížíte,druhým sbíráte,předmět z inventáře,pokud se dá někde použít,se stane nad danou oblastí aktivní.Takže,i pokud nerozumíte jedinému slovu,co se po vás vlastně požaduje,stačí trpělivost,každým předmětem přejet po všech lokacích,až najdete místo,kde se dá upotřebit,a je to.Kdybych hrál hru v angličtině,asi bych tohle usnadnění zkritizoval,takhle to pro mne byl vítaný pomocník-z toho vidíte,jak pohled na jednu a tu samou věc dokáže být relativní.Co hráči může podstatně ztížit hraní,je skutečnost,že některé předměty buď nejsou „vidět“,dokud předtím neuděláte vše,co bylo zapotřebí udělat,nebo vidět sice jsou,ale nedají se použít.Takže nebudete už jednou vytěženými lokacemi jen tak prolétat,jako u jiných her,protože tam nic není,ale naopak,budete zjišťovat,kde se co změnilo,přibylo,co tam dřív nebylo,nebo bylo,ale nešlo sebrat.Pro mne osobně to byla vítaná změna oproti stereotypu,i když,začátek hry pro mne byl kvůli tomu krušný,a to tak,že hodně.(Pro upřesnění,mohla za to moje blbost,jaksi jsem pozapomněl,že i tohle je jedna z „Futuráckých“ tradic)Asi čtyřikrát jsem hru rozjel,dospěl pokaždé do stejného bodu,kdy nešlo nic udělat,jednou jsem celou hru přeinstaloval,zkoušel dělat věci různými způsoby,nic.Nakonec jsem dospěl k závěru,že ve hře je asi chyba,kvůli které se vždy ocitnu ve slepé uličce,a pustil jsem si svých oblíbených 500 mil Indianapolis.Když jsem,jak je mým dobrým zvykem,kdesi v půli dvacáté míle havaroval,vrátil jsem se s pročištěnou hlavou k Tale of Hero,a ece homo,když jsem se dostal do kritického místa,objevil jsem na stropě aktivní flek,který tam ze začátku nebyl-a pak už to jelo jak po másle.Také jsem s potěšením zjistil,že hra je poměrně dlouhá-i když to může být,vzhledem k občasnému bloudění,dojem ryze subjektivní-no,ve srovnání třeba s Goin’ Downtown vyhrává,a to celkově,na celé čáře.Ve hře nejsou kupodivu žádné slide puzzle,kombinace k sejfu ziskané z deseti zaprášených deníků a jiné lahůdky,které srdečně ve hrách nesnáším,a i když jsou řešení úkolů většinou velice snadná,občas,když přehlédnete nějaký životně důležitý předmět,dokážete se pak na dost dlouhou dobu zaseknout.Tale of Hero si neklade žádné vysoké intelektuální cíle,je tím,čím má správná pohádka být-přístupná jak pro desetileté děti,tak i pro ostřílené staré adventuristy,kteří si potřebují odpočinout od překombinovaných příběhů.Hra nemá tendence padat,spíš naopak,což mě paradoxně dost vynervovalo-nedá se totiž shodit na lištu,takže když jsem psal návod,musel jsem hru celkem několiksetkrát ukončit a znovu rozjet-napsat větu,najet hru,udělat jednu věc,ukončit hru,napsat,najet..etc,ke konci jsem zobal Brufen jako by to byly lentilky.Naštěstí se ve hře nekonají žádné mohutné loady,takže to byla vždy záležitost několika vteřin-na rozdíl od nových Hardy Boys,které jsem dočasně znechucen odložil,protože každý přechod z jedné lokace do druhé doprovázel půlminutový load.Jednu podstatnou vadu na kráse Tale of Hero ale má-obydlenost,tedy spíše vysílenost lokací.Klidně si říkejte,že jsem šťoural,který musí všude něco najít,ale když vesnice pozůstává z vašeho domu a hospody(jo,a bažiny),mezi nima pendlujete sem a tam,tam a sem,promluvíte si akorát se dvěma lidma,tak mě to prostě vadí.Jinak je grafika „Hera“,stejně jako pohádka celá,kouzelná-a i kdyby nebyl jediný další důvod,už jen pro ten pohled z podmořského útesu na hladinu kdesi nad vámi stojí za to si hru zahrát.

(obrázek Útes)

M_K