Videonávody , návody , savegame

The Abbey aneb Ani mniši nejsou svatí

24.října 2008 Autor recenze-Midnight Knight

The Abbey od Alcachofa Soft je nádherná kreslená adventura,přesto mi trvalo dost dlouho,než jsem si k ní našel cestu.Chyba byla ovšem zcela na mé straně-znáte to,člověk si vytvoří nějakou představu a když ta potom neodpovídá skutečnosti,těžce se jí zbavuje.Zkrátka a dobře,když jsem si dal dohromady rovnici kreslená adventura plus klášter plný mnichů,vyšla mi z toho,v mé někdy až příliš bujné fantazii,taškařice,ve které mnichové vyvolávají pro svoje potěšení succuby,v mezičase,kdy sbírají nové síly,se hromadně posilují mešním vínem,a tak dále.Proto jsem se poměrně dlouho nemohl smířit s faktem,že v The Abbey se zcela seriózně vyšetřuje zločin-ale když jsem to vstřebal,jistil jsem,že to vůbec není na škodu a The Abbay je opravdu dobrá adventura.Tedy ne láska na první pohled,ale zamilovanost po třetí schůzce.Leonardo de Toledo,postarší mnich s rozježeným zbytkem vlasů kolem uší a plnovousem,který je zakončen parádní kozí bradkou,přijíždí spolu se svým učedníkem Brunem do kláštera vysoko v horách,aby vyšetřil podivnou smrt jednoho z mnichů.Již cestou ke klášteru se kdosi snaží,neúspěšně,spáchat na Leonarda atentát,takže jak to tak vypadá,bratr Anselmo asi nezemřel rukou démonů,jak se domnívají někteří obyvatelé kláštera,ani rukou vlastní-jak si myslí ti ostatní.Navíc se zdá,že místí opat zrovna neskáče radostí ke stropu z Leonardovy přítomnosti v klášteře,naopak,ihned po příjezdu je Leonardovi dáno velice jasně na vědomí,že do některých prostor nebude mít povolen přístup,a šmytec,finito,konec debaty.Mám takový dojem,že opat strávil příliš mnoho času o samotě,odtržen od reality,jinak by věděl,že právě věci zakázané vzbuzují největší zájem,i kdyby se nakonec ukázalo,že zbytečně.A tak se bratr Leonardo(kruci,ještě jednou mi Word opraví jeho jméno na Leoparda a začnu na kompu páchat domácí násilí-Leonardo,Leonardo,jasný.?,jinak CTRL ALT DEL!!.. hmm,zdá se,že to zabralo).,no,takže bratr Leonardo se spolu se svým učedníkem,novicem Brunem,pouští do nesnadného vyšetřování.Bruno je kapitola sama o sobě,chápu sice,že přítomností přitroublého „Pepka Vyskoč“ chtěli autoři odlehčit děj,ale co je moc,toho je hodně-o Brunovi se snad ani nedá říct,že je retardovaný,protože tím bych urazil všechny retardované,osobně,být Leonardem,spáchám urychleně druhou vraždu a teprve pak bych se začal zabývat tou první.Navíc mi Brunova přítomnost připadá příliš umělá,nepřirozená,možná někdo chtěl,aby tam byl,ale už potom nevěděl,co s ním vlastně dělat.Docela dobře si umím celou hru představit i bez Bruna.Sám Leonardo se k Brunovi chová,jako by ho nafasoval za trest,pokud na Bruna promluvíte,oznámí mu Leonardo buď,aby ho následoval,nebo pokud po něm vyjímečně něco potřebuje,tak aby to provedl,nějaký hlubší osobní kontakt(moment,tak takhle jsem to nemyslel) učitel-žák veškerý žádný.Přitom by s ním mohl klidně probírat získané poznatky,konfrontovat vzájemně svoje postřehy o lidech v klášteře-ale vlastně,při Brunově koktavosti*Yyyyyes,Mmmmmaster*,ne ne,zapomeňte rychle,co jsem právě napsal,vražda je jediné správné východisko.I když je pohyb po lokacích silně limitován zdmi kláštera,který nijak extra velký není,kupodivu se to vyjímečně neprojevuje na hratelnosti.Hra je z větší části založena na dialozích,a těch si,i při poměrně nízkém počtu mnichů,užijete habaděj-takzvaný,jak jsem si ho neskromně sám pojmenoval,princip „padajícího lejna“,Zpočátku se s vámi nechce pomalu bavit ani klika u dveří,pak někde narazíte na klíčovou informaci,kterou odemkněte ústa někomu jinému,a nakonec se s vámi budou všichni bavit tak,že nebudete vědět,jak je umlčet.Sympatické mi také připadlo,že vždy máte prakticky úplně jasnou představu o tom,co chcete udělat,otázkou ale často nadlouho zůstane,jakým způsobem to realizovat.Ovládání je klasické,levým myšítkem věci prohlížíte,pravým berete/používáte,mluvíte.Po vyjetí myší do horní části obrazovky se vám ukáže inventář,v kterém jsou zahrnuty i poznámky o věcech,které jste se dozvěděli.Do hlavního menu se dostanete stisknutím ESC(save,load,exit,options,credits),klávesa M vám,pouze pokud jste na volném prostranství,zobrazí mapu kláštera,pomocí mapy můžete podnikat rychlý přesun z místa na místo.Ajvaj,pohyb po lokacích,považuji ho osobně za největší bolístku celé hry.Zaprvé-šipky na okrajích pro odchody do jiných lokací mají příliš velký rozptyl,chcete jít doprava,nevšimnete si,že šipka má ještě stále stejný tvar jako při odchodu doleva,a skončíte tam,odkud jste před chvílí odešli.Zadruhé-všechny šipky,s výjimkou studny,u sebe mají pouze popisku „Exit“.Nojo,exit,ale kam?(Ohledně studny,která jako jediná má u šipky k ní popisku „Studna“-měl jsem sice silné nutkání z toho na základě Freuda něco vyvodit,ale nechám si svoje závěry pro sebe,nemusíte vědět úplně všechno..:-)Bral bych “exit”,kdyby to bylo poprvé,co odcházím do neznámé lokace,ale když jsem už v nějaké lokaci byl,mohli by k té šipce,když už pro nic jiného,tak kvůli lidem jako já,kteří mají problémy se svou orientací(prostorovou),dát popisku,kam to vlastně jdu.Takhle jsem po celou hru,i když jsem se ke konci aspoň trochu orientoval,nikdy nevěděl,kde vlastně skončím,když z jedné lokace odejdu.BTW Taková malá perlička pro zasmání,nebo spíše k pláči nad mou osobou.Na samém začátku hry jsem se jakýmsi nedopatřením ocitnul v klášterní zahradě.Pak jsem odešel a později strávil dobrou půlhodinu pobíháním,než se mi podařilo klášterní zahradu znova objevit.Jeden známý se mi svěřil,že Leonardo má takové „divné oči“,a že to kazí celou hru.Akceptuji jeho názor,ale nesouhlasím-Leonardovy oči bych charakterizoval jako pichlavé,které mu občas ve spojení s celým obličejem propůjčují podobu ďábla,tedy přesně to,co očekávám od vyšetřovatele,který si jde tvrdě za svým cílem,a nebojí se v rámci dobré věci provést občas nějakou tu škodolibost bližnímu svému.Osobně,coby milovník všeho krásného,jsem při hraní nejvíce strádal absencí nějakého toho ženského obličeje(a postavy),nojo,ale když se děj odehrává v mužském klášteře..nedělá si někdo náhodou čárky,kolikrát jsem už kdy psal,že nic není dokonalé?Připište si další-nic prostě není dokonalé..:-)Nicméně,tato malá vada na kráse(nebo tedy spíše moje posedlost tou krásnější polovinou lidstva,chcete li),nic nemění na faktu,že The Abbey je po delší době dobrou,solidní adventurou,kterou nedohrajete během hodiny,a nebudete se u ní nudit…no,až na ty nešťastné šipky,inu.nic není dokonalé..:-)M_K