Videonávody , návody , savegame

Kamasutra a Gulliveriana

19. 6. 2017

Kamasutra & Gulliveriana

Aneb dvě erotické adventury po Italsku

Hry z roku 1996

19.6.2009 Autor recenze –Midnight Knight

Předpokládám,že mi nebudete příliš oponovat,když prohlásím,že kromě mafie se o vzestup společnosti postarali Italové i v oblasti sexuální revoluce-tím nemám zrovna na mysli ctihodného Caligulu,který v jedné ze svých světlejších chvilek jmenoval senátorem koně(mnozí v tom vidí vrchol úpadku říše římské,já jsem naopak přesvědčen,že šlo pouze o tolik nadčasový čin,že ho lidstvo nebylo schopno pochopit,natož pak akceptovat,vždyť co se týče rozhodování,je na tom kůň o mnoho lépe než většina senátorů,a navíc toho sežere asi tak tisíckrát méně)-v dnešní době to už asi nebude tak žhavé,ale ještě před pár desítkami let v některých částech Itálie byl předmanželský styk snoubenců považován za věc horší než vražda místního duchovního,z čehož v rámci přežití vzniklo mnoho zajímavých praktik “aby se vlk nažral a kozy zůstaly celé“,které se udržely do dnešních dnů a těší se nemalé popularitě.Ale to jen tak na okraj,nehodlám nad těmito praktikami strávit zbytek článku.V kinematografii byla v oblasti erotiky italská tvorba vždy o stupínek výše nežli země okolní,stačí si připomenout božskou Sofii Loren nebo(ve své době) ďáblici s pohledem nevinného dítěte Ornellu Muti-pche,kam se na ně hrabala jedna francouzská „BíBí“-a některé italské filmy,zejména ze sedmdesátých let minulého století.u kterých by se dalo dlouze debatovat o tom,jestli byly ještě erotické,nebo už pornografické.Hmm,pornografie,další z témat,o kterém bych se někdy chtěl trochu více rozepsat,ale nebojte se,dneska to nebude,napíšu o tom jen klasických několik stran a pak se budu věnovat recenzi samotné,jak už je u mne zvykem.Poznámka-zaprvé,pokud máte dojem,že se příliš rozepisuji o sexu namísto o něčem užitečnějším,máte dojem správný,i když jen tak napůl,protože je jen málo věcí užitečnějších,jednou z mála je výběr dobrého zaměstnání,pomocí kterého získáváme peníze na provozování té druhé nejužitečnější věci,zadruhé,pokud chci psát o erotických hrách,musím si k tomu připravit nějaký základ,na kterém budu stavět,a za třetí,nikdy jsem nikoho nenutil,aby moje recenze četl.Takže pornografie-protože se tak trochu dotýká zmíněných dvou her z nadpisu,ještě se jí budu chvíli věnovat.Zjistil jsem,že co člověk,to jiný pohled na to,co vlastně je erotika a co pornografie,tedy pohled ryze subjektivní-pokud bych bral jako hodnotný vzorek „diskuze“ pod některými internetovými články,zejména pak o celebritách,dospěl bych k závěru,že nejméně polovina populace je přesvědčena o tom,že erotika=pornografie.Moudré knihy nám sice dávají popis,co pornografie jest,bohužel s moudrými knihami nesouhlasím zase já.Nemusíte ani vy souhlasit se mnou,když svůj pohled na věc shrnu do lakonického „Co ve mně vyvolává pocity libé,patří do erotiky,pokud ve mně pohled na nahé ženské tělo náhodou vyvolá pobouření,nelibost či zhnusenost,jedná se o pornografii.“-nikdy jsem nezastíral,že jsem rasista,takže pokud ve filmu vidím černého muže v intimní scéně s bílou ženou,vyvolává to ve mně odpor a film řadím mezi pornografické.Nemusíte se mnou souhlasit,můžete mne odsuzovat,ale co je uvnitř mojí hlavy,to tím nijak nepředěláte.A po trochu delším úvodu se konečně dostávám k samotné recenzi.

Pokud se řekne erotika a adventura,pak se zřejmě každému automaticky vybaví legendární smolař a záletník Larry Laffer,o jeho zážitcích při střetu s ženskou polovinou lidstva vzniklo celkem šest dílů-prosím neplést s novými hrami o Larryho synovci Larry Lovage,ke kterému se duchovní otec Larryho Al Lowe odmítá hlásit,a já ho v tomhle rozhodnutí plně podporuji.Jinak je v tomto směru herní scéna plná asi tak,jako nepopsaný list papíru.Není se čemu divit,jaká dobrodružství tak asi může zažít prsatá nahatá blondýna,kromě nějakého toho klasického bondage a bičování?-dotyčné to možná dočasně upraví její vztahy k úklidu domácnosti,ale pro hráče to bude činnost poněkud statická,a stereotypní.Ale stejně jako sir Edmund Hillary lezl na Mount Everest „protože tam je“(už dlouho mne zneklidňuje,jak to s tím psaním o sirovi vlastně je,když na Mount Everest lezl,ještě jím nebyl,a když jím byl,už zas pro změnu nelezl),tak se ze stejného důvodu podnikaly,a podnikají,pokusy v herní oblasti,bohužel kromě legendárního Larryho více či méně neúspěšné,no,vzhledem k jejich počtu by asi stačilo pouze jen to neúspěšné.Přesto,nebo právě proto vznikla dílka,která i když zapadla do propadliště dějin,si zaslouží alespoň malé připomenutí díky svému kurióznímu pojetí.Mezi takové „adventury“ patří i Kamasutra a Gulliveriana z dílny italské New Media.Obě hry si jsou zpracováním tak podobné,že nebýt jiných názvů,člověk by snad ani nevěděl,kterou zrovna hraje.Kamasutra i Gulliveriana běží pomocí Quick Time,což je věc,kterou poněkud nechápu,protože obsah her tvoří jednoduchá kreslená grafika s minimem pohybu,ale jak už jsem říkal,jedná se o hry kuriózní,takže proč se vlastně divit.O co v obou hrách jde:

Kamasutra:Mladá pohledná dívka najde na ulici balíček,v kterém je na první pohled obří vibrátor,po pohledu druhém se dozvíme,že je to talisman uctívačů pradávné bohyně Kálí.Dívka,společně se svými přáteli,artefakt zprvu zkoumá,poté,zřejmě pod jeho vlivem,dojde k hromadnému sexu,kdy hráč musí jednoduchými povely naaranžovat tři osoby,muže a dvě dívky,do všech možných i nemožných poloh.Až se naše trio vydovádí,na scénu dorazí uctívači bohyně,obě přítomné dívky unesou do svého chrámu,kde je hodlají zneužít a pak obětovat.Po zneužití musí hráč dívky zachránit,čehož se docílí složením několika puzzlů,které se skládají ze všech možných i nemožných poloh.Celková doba hraní,i s úvodními a závěrečnými titulky,které bohužel nejde přeskočit,cirka dvacet minut.

Gulliveriana:Mladá pohledná dívka si jde zaplavat v moři,najde opuštěnou loď,vleze do ní a když usne,přenese se do země liliputánů.Zde je to poněkud nudné,protože většinu času musíte s obří Gulliverianou manipulovat tak,aby se dostala do města a přitom nenapáchala žádné škody.V zemi liliputánů zažijete taková dobrodružství,že,ehm,no,řeknu to asi takhle-originální příběhy Gullivera od Jonathana Swifta mě rozhodně zaujaly víc.Pro mne ve hře poněkud nechutná scéna,kdy Gulliveriana zachrání hořící město tím,že se nad něj stoupne a vyprázdní na oheň z vrchu obsah svého měchýře.Celková doba hraní,s úvodními a závěrečnými titulky asi tak patnáct minut.

Pokud jste sběrateli kuriozit,,určitě by vám tyhle perly ve sbírce neměly chybět.Pokud hledáte nějaký nevšední zážitek,doporučuji místo hraní zmíněných dvou her vyrazit do ulic velkoměsta a zkusit sbalit normální živou ženskou/chlapa/-je to rozhodně zajímavější,i v případě,kdy konečný výsledek bude negativní.Pokud již dívku svého srdce máte,tak sakra,co tady ještě děláte,vypněte počítač a jděte jí pozvat třeba do kina nebo na Petřínskou rozhlednu..:-)

M_K

Náhledy fotografií ze složky Gulliveriana